Postup řešení, koncepční a metodické přístupy projektu PH
Postup řešení v podstatě vychází ze zadání a časového postupu mezinárodního projektu. Tím je také určeno členění předkládaného projektu pro státní správu na dílčí aktivity, vedoucí k samostatným dílčím výstupům. Je třeba zdůraznit, že dílčí výstupy na sebe těsně navazují, navrhované řešení tvoří ve skutečnosti jednolitý celek, spojený celkovým záměrem i společným metodickým přístupem.
První etapa – analýza současné situace zjišťování přidané hodnoty v České republice obsažená v národní podkladové zprávě – zachytí a popíše relevantní aktivity (tj. především ÚIV, CERMAT, Scio a Kalibro, dále využívání výsledků výzkumu PISA), jejich cíl a rozsah uplatnění a předběžně je zhodnotí z hlediska dosahovaných výsledků, dalšího využívání a vztahu k celkovému rámci postupně budovaného komplexního systému evaluace a jeho některým novým opatřením, především k zavádění vlastní evaluace škol a národních hodnotících zkoušek.
Na využití dosavadních zkušeností obsažených v národní podkladové zprávě – a také na možnosti využít zprávy ostatních participujících zemí – je založen návrh na zjišťování přidané hodnoty, který bude v druhé etapě detailně vypracován a ověřován pilotním projektem. Jeho základní myšlenka spočívá v propojení 4 existujících a dostupných zdrojů informací, které umožní stanovit hodnotu přidanou během studia na střední škole. Jsou to na vstupní straně výsledky průzkumu PISA, na výstupní straně výsledky projektu MaNa (Maturita Nanečisto), rozšířené ještě o úspěšnost absolventů při vstupu na vysokou školu a o jejich uplatnění na trhu práce. Pilotní projekt zahrne dvojí srovnání: za prvé pro výzkum PISA 2000 s odpovídajícími údaji projektu MaNa a přijatých na VŠ v roce 2003 resp. s údaji úřadů práce z dubna 2004, za druhé pro výzkum PISA 2003 s odpovídajícími údaji projektu MaNa a přijatých na VŠ v roce 2006 resp. s údaji úřadů práce z dubna 2007.
Další kontextové údaje výzkumu PISA jsou obsaženy v tzv. ředitelských dotaznících, které budou doplněny novým dotazníkovým šetřením stanovisek ředitelů odpovídajících středních škol, jejich názorů na dosažené výsledky a především na jejich příčiny. U vybraných ředitelů škol bude toto kvalitativní šetření ještě prohloubeno, bude zaměřeno i na další způsoby zjišťování výsledků vzdělávání, na to, co považují za podstatné a co ovlivňuje výsledky vzdělávání, a jak se různé formy evaluace projevují v práci školy. Rozsah pilotního projektu je dán počtem středních škol, které se účastnily výzkumu PISA, to je asi 70–80 škol v jednom kole, tedy celkem asi 150 středních škol. Prohloubené šetření bude prováděno asi u 10–20 ředitelů, podle závažnosti jejich odpovědí. Pilotní projekt lze ovšem opakovat i v následujících kolech výzkumu PISA, zakládá tedy možnost dlouhé časové řady.
Pro zpracování výstupů realizovaných v třetí etapě bude hlavním přínosem využití výsledků mezinárodního projektu, to znamená zkušeností ostatních participujících zemí i prací mezinárodní skupiny expertů. Významnou úlohu bude mít zpětná vazba expertů, jejich posouzení národní podkladové zprávy i pilotního projektu, a případně i stanoviska ostatních zemí. Propojení obou rovin – národní a mezinárodní – je úhelným kamenem předkládaného projektu.
